pátek 2. května 2008

MÉ DRUHÉ JÁ

(THE BRAVE ONE)

Režie: Neil Jordan
Hrají: Jodie Foster, Terrence Howard, Nicky Natt, Naveen Andrews
Rok vydání: 2007

Thriller Mé druhé já koresponduje s pojmy jako nespravedlnost, trauma, zlost a pomsta. Že jste to již někde slyšeli? Není divu, film je naprosto mainstreamový.
Hlavní hrdinka Erica (J. Foster) pracuje v jedné rozhlasové stanici a její život je poklidný. K jeho přešťastnému toku přispívá ještě blížící se svatba s Eričiným přítelem (Naveen Andrews). K této události však nedojde. Jednoho večera v parku je přepadne parta mladých výrostků, kteří Ericu i jejího nastávajícího brutálně zbijí do bezvědomí. Erica se po delší době v nemocnici probere, zatímco její přítel zemře. Přichází období těžkých depresí, které se projevují nevycházením z bytu. Když však Erica svoje prvotní trauma překoná a jde na policii, zjistí, že udání pachatelů a práce policistů nepůjde tak rychle, jak si představovala, a proto se rozhodne, že vezme spravedlnost do svých rukou. Se zbraní, kterou koupila na černém trhu, se vydává do ulic New Yorku a čistí je od všech padouchů. Přitom však nezapomíná na pátrání do pachatelích, jež jí zruinovali celý život. Klišé? Zcela určitě!
Tento thriller má všechny atributy k tomu, aby se stal řadovým filmem bez sebemenší inovace. Na začátku je Eričin život ztvárněn až přehnaně idylicky, nejspíše proto, aby scéna napadení na diváka působilo opravdu brutálně - to je taky jediný okamžik filmu, z kterého si odnesete alespoň nějaký emoční zážitek. Sice jde o pocit odporu a hnusu ze zakrvácených těl, ale po zbytek filmu můžete na nějakou další emocionální odezvu zapomenout. To, že se z Ericy stává jakýsi superman v ženském podání z počátku vypadá lákavě a vy doufáte v nějakou akci. Celý zbytek filmu se však děje to samé (pokaždé s jiným padouchem): Erica náhodně potká někoho, kdo rozhodně nejedná podle zákonů, vytáhne pistoli a zastřelí ho. Scény se opakují a jsou tak průhledné, že předvídáte, co se stane, a málokdy se mýlíte. Pokud začnete doufat alespoň ve strhující závěr, zklamu vás. Konec filmu lze uhodnout zhruba již v jeho polovině.
Jediné, co film alespoň trochu pozdvihuje je brilantní herecké podání Jodie Foster. Nicméně na druhou stranu ostatní postavy vedle ní vypadají jako figurky, které její výjimečný výkon ještě podtrhují místo toho, aby jí sekundovaly. Silnější stránkou je též pohyb kamery, což však rozhodně nepřekřičí totální tvůrčí vyšumělost režiséra, který k fádní zápletce přidal i fádní ztvárnění. Dvouhodinová stopáž by navíc potřebovala zkrátit, protože elementární pointa a nízký počet herců takový rozlet nepotřebují.
Film však není katastrofální, má jen tu smůlu, že před ním již byly natočeny mraky podobných. Doporučuji těm, kteří chtějí u filmů odpočívat, ale nesnášejí romantické komedie.
Loukotová Veronika
Filmová recenze

Žádné komentáře: