Codex gigas aneb Ďáblova bible

Od 22. 4. 2008 do 27. 4. 2008 byla v Pardubicích k nahlédnutí Ďáblova bible. Kniha byla vystavena k příležitosti sjedzu KDU-ČSL. V těchto šesti dnech si obyvatelé Pardubic mohli knihu prohlédnout v prostorách zámku, kde získali i odborný výklad ke knize. Ďáblovu bibli můžete jinak spatřit v pražském Klementinu. V Pardubicích si lidé mohli knihu prolistovat oproti Klementinu, kde je vystavená ve speciální zapečetěné vitríně. Návštěvníci tak vidí pouze dvoustránku s půlmetrovým vyobrazením ďábla.
Maketa Codexu gigas byla vyrobena k příležitosti knižního veletrhu Libri, který se konal v Olomouci v listopadu roku 2007. Iniciátorem projektu byl Ing. Jiří Rudolf. Celý projekt byl podporován Národní knihovnou ČR, která požádala Královskou knihovnu ve Stockholmu, o svolení k výrobě makety. Kniha byla vyrobena do dvou měsíců a celková cena projektu byla pouhých 350 000 Kč.
Codex patří k největším rukopisným knihám na světě, rozměr listů je 890 x 490 mm, rozměr vazby je dokonce 920 x 505 mm. Obří kniha váží 75 kilogramů. Místo pergamenu, který byl použit na originální bibli, je použit jen papír.

„Skutečný rukopis bible obsahuje 312 pergamenových listů, tedy 624 stran. Kdybychom svolili k vytvoření umělecké kopie a strany reprodukovali na pergamen, náklady by se vyšplhaly do milionů korun.“
Jiří Rudolf

Ďáblova bible byla díky svému rozměru počítána ve 13. století mezi sedm divů světa.
Kniha je napsána v latině a obsahuje 14 knih. Codex Gigas byl objeven v podlažickém benediktinském klášteře na Chrudimsku na začátku třináctého století. Najdeme zde bibli, Kosmovu kroniku a také lékařské spisy, zaklínadla, příručky pro kněze, kalendárium, různé traktáty, seznam podlažického bratrstva a nekrolog se jmény 1635 zemřelých. Codex dále obsahuje iluminace žluté, červené, modré, zelené a zlaté barvy. Iniciály jsou bohaté, často jsou vyobrazeny přes celou stránku. Na knize je pozoruhodný stejný ráz písma, bez vlivu stárnutí písaře. Historici nadále zkoumají, je - li autorem celé knihy jediný člověk. Zatím mají vzato, že autorem je opravdu jediný člověk, který na díle pracoval odhadem 20 – 30 let.
K Ďáblově bibli se traduje několik pověstí. Mezi nejznámější patří ta, podle níž toto velké dílo napsal mnich Heřman, který smilnil se ženou a za tento hřích mu hrozilo zazdění. Heřman dostal ještě jednu šanci. Celý hřích mu bude odpuštěn, když napíše během jedné noci největší knihu světa. Mnich opět zhřešil, pozval si na pomoc ďábla. Dílo bylo ráno dopsané. Ďábel si žádal za pomoc při práci, že bude v knize vyobrazen.
Originál byl za třicetileté války ukořistěn švédskými vojsky jako dárek pro královnu Kristýnu. Ďáblova bible měla už v té době svoji historii. Benediktíni se zadlužili a dali bibli zastavit. Tu v roce 1295 vykoupil opat benediktiského kláštera v Břevnově. Za husitských válek byla kniha uložena v Broumovském klášteře. Tam ji našel Rudolf II. a uložil ji do svých sbírek. Kniha putovala jako součást rudolfinského pokladu do Švédska, kde je od roku 1648 uložena v Královské knihovně ve Stockholmu.

Jeníková Kateřina