Fanatismus, vražděním k moci

Náboženský fanatismus a jeho krutosti jsou dnes nejčastěji spojovány s islámem. Pod pojmem svatá válka si většina z nás představí Palestince sebevraha, který se vrhá do davu, obložený náložemi dynamitu.Jsme z toho tak šokováni a ohromeni, že jsme již zapomněli na svou minulost? Nebo si jen nechceme připustit zrůdné činny západní civilizace. Vždyť náboženský fanatismus a jeho vražedné excesy jsou staré jako lidstvo samo. Jen si vzpomeňme na všechny krutosti západního světa jako jsou křižácké války, inkvizice atd. Lidé nechtějí být spojováni s takovými ,, středověkými´´ koncepcemi a bez okolků odmítají, že na těchto zrůdnostech je založeno ,, vyspělé´´ myšlení západní civilizace. Západ se sice stal globálním, ale určité názory a myšlenky přetrvávají z období imperialismu, proto se na situaci okolo náboženského fanatismu nemůžeme dívat objektivně.

Když pohlédneme do minulosti není pochyb o tom, že dějiny Evropy mají hodně společného s dějinami křesťanství. Od roku 1054 ,existují dvě křesťanské Evropy- Západu a Východu. Po celých devět století byly jejich hranice vystaveny válečným nepokojům. Nepřetržitý boj katolíků na jedné straně a pravoslavných křesťanů na straně druhé. Ve třicátých letech 20.století nepřátelství mezi křesťany Východu a Západu, díky Stalinovi a Hitlerovi, znovu ožilo. Oba usilovali o obnovu ´´Věčné Říše římské´´. Zápolili o to, zda ,,nový Řím´´ vznikne v Moskvě či v Berlíně.

Postoj křesťanů k válce byl od počátku rozporuplný. Dnes převládá názor,že křesťanství je v zásadě mírumilovným náboženstvím. Ale faktory, které působily na raný vývoj křesťanství, rozhodně válku neodmítaly. Musíme si uvědomit, že křesťanství přece jenom vzniklo a vyvíjelo se v jedné z nejvíc militaristických říší vůbec.

Koukněme se na situaci kolem náboženského fanatismu a mocenských bojů z pohledu dnešního z medializovaného světa. Média jsou dnes všude kolem nás. Ve středověku ovlivňovala lidské myšlení církev, v totalitních a nacionalistických režimech to byla propaganda, dnes, v moderním západním světě je to reklama a média, která mají nad námi moc. Dennodenně nás bombardují nepřetržitým množstvím zkreslených informací. Zprávy v médiích bývají velmi často útržkové a nepřesné. Přesto ale těmto informacím věříme a bezmezně podléháme. No, řekněte sami,kdo z nás dnes ještě nepodlehl konzumní společnosti?

Islám, je dnes hlavním a aktuálním tématem co se náboženského fanatismu týče. Díky svým současným vražedným excesům a teroristickým útokům, které často předčí naše chápání. Přesto bychom se měli zamyslet a sáhnout si do svědomí. Celé dějiny křesťanské církve jsou jedním velkým masakrem a mučením. Církev sice propagovala lásku k bližnímu svému,ale opak je pravdou. Nahlédneme-li do středověkých dějin křižáckých válek, zjistíme určitou podobnost s historií islámské svaté války.

Na konci 11.století se v obou náboženstvích zrodila myšlenka mučednictví. Tato myšlenka však nebyla ani v jednom náboženství přesně určena. Později byly tyto intence zformovány. Muslimští učenci vypracovali teorii džihádu a teologové a římskokatoličtí právníci vypracovali rámec pro křesťanskou svatou válku. Podobnost křižácké a islámské svaté války spočívala ve specializaci jezdecké bojové výstroje a velice nákladných zbraní a vybavení.

Džíhád se znovu dostal do centra pozornosti na podzim roku 2001 díky teroristickým útokům organizace al-Káida.

Je však zcela zřejmé,že křižácké války musíme od muslimské svaté války rozlišovat.Hlavním důvodem je odlišný charakter obou náboženství.

Z jedním největších prohřešků církve byla inkvizice, kterou v roce 1231 zřizuje Papež Řehoř IX. Sepsal základní zákonní předpisy pro vedení církevního inkvizičního procesu. Ve jménu Ježíše Krista bylo provedeno nekonečně mučení a brutálních postupů s ,,čarodějnicemi´´ a kacíři.

Bullou Excommunicamus byly vymezeny kompetence inkvizičních orgánů a svoleno i upalování kacířů na hranici. Ve Španělsku inkvizice dokonce měla snahu obracet židy a muslimy na křesťanskou víru. Díky svým násilným postupům, bohužel často dosáhla svého. Roku 1542 bylo zřízeno Svaté oficium, jež vedl papež. V tomto momentě dochází k šílenému honu na čarodějnice.

Myslím,že ve většině případech nejde ani tolik o náboženství, jako o politický a mocenský boj. Náboženský fanatismus je pouze nástrojem ke konání zločinů. Jedním z těchto politických excesů byla i Bartolomějská noc. Vyvolali ji spíše mocenské touhy vladařů něž náboženský fanatismus. Na tzv. Bartolomějské noci bylo ze dne 23. na 24. srpen roku 1572 v Paříži několik tisíc protestantů a Hugenotů povražděno katolíky.

Těmito pár řádky jsme si připomněli jen málo z toho,jakými krutostmi a brutálními činy se v minulosti křesťanská církev provinila. Touha po moci ji zaslepila a bez jakýchkoli následků páchala zrůdnosti na lidském plémě. Křesťanství, jak dobře víme, je jen z mnoha náboženství, které manipuluje s lidským vědomím. Dnes, jak už bylo zmíněno, je to právě islám.

Nejpočetnější světová náboženství(v milionech)

Křesťané…….......1900
hinduisté………………..850
katolíci…………………….1100
buddhisté………………….380
protestanti.......600
pravoslavní…......200
animisté…………………..220





muslimové………………….1200 agnostici a ateisté

……………………………………..1500

Pramen:Malherbe: Les regions, Nathan, Paris 2004

Viz. Z. Miller, Svaté války a civilizační tolerance, Praha


2005,str. 20

Náboženský fanatismus povede vždy ke krveprolití. Náboženství je loutkou moci, kterou vždycky někdo ovládá.Jsme slabá rasa, chceme věřit. Dodává nám to sílu. Je v podstatě jedno v co věříme, je-li to bůh, láska, přátelství, příroda, věda, média, totalita, nacismus a atd. Však upneme-li se na víru příliš, může nás zničit.

Iva Katrušáková