Expresionismus a T.S.Eliot

Expresionismus je řazen mezi hlavní umělecké směry 20.století a je to spíše severo – evropský, tedy německý umělecký směr. Exprese znamená výraz, proto je směr charakterizován jakožto tendence, jež se snaží o přesvědčivé vyjádření vnitřních, spíše tragických či rozporuplných pocitů umělcova „nitra“. K vyjádření pocitů umělci používají nadsazených výrazových prostředků, které míří k deformaci a v některých případech až ke karikatuře. Zastáncům tohoto směru vždy šlo o zobrazení skutečnosti skrze dojmy, kterých však dosahovali bez jakýchkoli ohledů na soudobou konvenčnost.
Prostřednictvím expresionismu se umělci snažili reagovat na tzv. „civilizační krizi“ po první světové válce. Tvorbu provázely pocity beznaděje, marnosti a úpadku... Směr byl však označen za degenerovaný díky nástupu nacismu. Díla byla posměšně vystavována kolem roku 1937 na výstavě s názvem „Zvrhlé umění“. Tato výstava putovala dále po celém Německu a Rakousku se záměrem zesměšnit modernistické malíře a další zástupce...Po roce 1933 byl expresionismus dokonce zakazován. Do podvědomí společnosti se začala expresionistická díla a tendence směru vracet až po roce 1945.
Za české představitele směru jsou považováni například; Špála,Kubišta,Kremlička a Váchal.
Jedním z nejznámějších představitelů expresionismu v literatuře jest Thomas Stearns Eliot (1888 – 1965). Tento anglický básník, dramatik, literární kritik a nositel „Nobelovky“ se narodil v USA (v Missouri). Vystudoval na Harvardu a pohyboval se také, pokud jde o studia, na Oxfordu a v Sorbonně.
Psaní veršů se věnoval již od ranných školních let. Eliotova první kniha byla vydána v roce 1917 a je nazvána; Prufrock a jiná pozorování. Větší zájem ale vzbudila „Pustina“; nejspíše čtenáře zaujala výborně vyjádřenými abstraktními obrazy a nádechem filozofických meditací, které dílo plně obsahuje... Kniha vyšla kolem roku 1947 pod názvem „Pustá země“. K filozofické hloubce knihy přidávají autorovy narážky na prokletí člověka a lidskou hříšnost. Podle Eliota je totiž jedinou záchranou vykoupení prostřednictvím jakési nadpozemské milosti. V Pustině lze nalézt prolínání minulých kultur, pověstí a různých mytologií. Dále si nelze povšimnout naznačení jeho vlastního protihistorického pojetí kultury. Dílo Pustina je rozděleno do pěti částí – na pět básní; Pohřbívání mrtvých, Partie šachů, Kázání ohně, Smrt utopením, Co říkal hrom.
T.S.Eliot napsal i několik dramat a různé soubory básní. V jeho dílech je velmi dobře vyjádřen pocit nudy a prvky hrůzy života.
Další díla; Básně
Popeleční středa
Vražda v katedrále
Rodinné shromáždění
Koktailová společnost

Monika Cestrová