Dne 12.3 2008 se konala v gotickém sále Husitského muzea v Táboře vernisáž výstavy „Slavné vily Jihočeského kraje“. Výstava se koná pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje Jana Zahradníka, primátora statutárního města Českých Budějovic Juraje Thomy a místostarosty města Tábora Martina Jírovského. Patronát nad celým projektem Slavné vily Čech, Moravy a Slezska převzala manželka prezidenta republiky Lívia Klausová.

Na výstavě je představeno padesát slavných vil Jihočeského kraje, přináší nejen zajímavé svědectví o půvabech, zajímavostech a charakteru výhradně rodinné architektury jižních Čech, ale též současně informaci o publikaci vydané k tomuto projektu autorů Rostislava Šváchy, Evy Erbanové a Milana Šilhana vydané v loni v prosinci.

Výstava zachycuje vily od poloviny 19. století až po nejnovější postavenou koncem minulého století. Z Táborska jsou nejzajímavější vily; Vila bratří Nováků (nynější Černý Leknín),vila Maria, vila Jana a Antonie Novotných, vila Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí, vila Františka Bílka v Chýnově a z moderní doby vila Františka Hnojny z Plané nad Lužnicí.

A na konec citace místostarosty Martina Jírovského : „Kvalitní architektura totiž pomáhá kultivovat společnost, přináší potřebnou dávku citu, sebevědomí a odvahy.“

Výstava v gotickém sále potrvá do 30. dubna 2008.

Vila bratří Nováků (Černý Leknín)

Stavebník: František a Václav Novákovi

Architekt: vila byla pravděpodobně navržena jedním z bratrů Františkem Novákem

Sloh: severská renesance

1898 - 1899

Bohatě vypravená architektura vily Novákových navozuje dojem zámku ve stylu severské renesance, se štíty, vstupním rizalitem, portálem a bosáží na nárožích. V duchu stylového eklekticismu ze sklonku 19. století se zde renesanční styl pojí s gotickým, na který upomíná zejména pevnostní tvar věží na nárožích. Honosně u vily působí i její interiér. Ústřední prostor reprezentace majitelů v něm tvoří schodišťová hala, která prochází od přízemí až do podkroví a završuje ji kupole vynesená na lunetových výsečích. V obloucích výsečí spatřujeme malby krajin, nad nimi portrétní medailony, strop haly zdobí štukové zrcadlo. Po schodišti návštěvník vystoupal do prvního patra, do salonu na severní straně domu. Ze salonu vedlo točité schodiště do podkroví s pracovnou a pokojem pro hosty. V jižním traktu představovala nejreprezentativnější prostor prvního patra veliká jídelna osvětlovaná trojitým oknem v mělkém arkýři. V tomto rozmístění nejluxusnějších místností do vyššího podlaží ještě doznívá tradice barokního piana nobile: ve vilách z 19. století se s ním však setkáváme dosti často. Vila sloužila od 60. let 20. století Okresní vojenské správě. V 90. letech byla upravena pro provoz penzionu, tuto funkci má dodnes.

Vila Maria

Stavebník: T. Brdlík

Architekt: František Bílek

Sloh: vliv bruselsko-pařížského secesního stylu Art Nouveau a symbolismu

1901

Místo rostlinné výzdoby, typické pro ranou modernu či secesi, zde Bílek v barevně odlišených omítkách použil stylizovaný, patrně apotropaický motiv vosí hlavy, který se objevuje na štítech vily. Vila stojí na extrémně svažité parcele vymezené ulicemi Příběnickou a Novákovou. Dům je vystavěn terasovitě, v jižní polovině má sklep, na něm spočívá zvýšené přízemí, ve kterém se nacházely hlavní obytné prostory, a o patro výš obytné podkroví. Komunikaci uvnitř domu zajišťovalo vedle chodeb kamenné schodiště s výpravným zábradlím, se secesními motivy květin. Za domem se prostírá svažitá zahrada.

Lada Pechová