neděle 2. března 2008

Já, legenda


11O minut
Francis Lawrence

Film Já, legenda (I´m legend) je spojením scifi s prvky hororu. Lidstvo konečně našlo lék na rakovinu, ale za všechno se platí. Nákaza, mutace a to zvířat i lidí. Jediný, kdo přežil a nenakazil se, je vědec, který tento lék pomáhal vyvíjet. Věří, že nákazu zvrátí, a po 3 roky se denně zavírá do své laboratoře, chytá zmutované krysy, pak i lidi a dělá na nich pokusy se stovkami vakcín. One-man show Willa Smithe je kupodivu výtečná. Psychologická hra jedné mysli je dokreslena nejen skvělým hereckým výkonem, ale i atmosférou, kterou naprosto prázdný New York – jinak město života - vytváří zcela bez problémů. Pozorujeme postup hlavního hrdiny při přežití, nejen večer, kdy mutanti vylézají, ale i ve dne, kdy má hlavní postava relativně klid, protože mutanti naštěstí na světle umírají. Will Smith se snaží udržet si nejen svůj život, ale hlavně svou zdravou mysl. Kdo by chtěl usínat při kvílení zombie. Snaha našeho „hero“ se nezbláznit je dojemná. Každý den cvičí, chodí si půjčovat dvd - dokonce si rozestaví v místnosti figuríny a povídá si s nimi (je jen otázka, zda již tohle nehraničí s bláznovstvím). Denně vysedává v přístavu a vysílá: „Jestli je tam někdo, ozvěte se.“ Poté si po americku odpálí pár golfových míčků z letadlové lodě do tichem řvoucího města. Jediným živým společníkem je mu jeho fenka, která se stane obětí boje „muže proti muži“ (psa proti psovi) a prvoplánově zachrání svému páníčku život, sama ho však ztratí. Scéna, jež následuje je srdcervoucí – Will odnese pokousanou fenku do své laboratoře a ve chvíli, kdy mu již nakažená chce ukousnout hlavu, ji s pláčem udusí. Při její smrti by slabší povahy mohly zatlačit slzičku. Do této chvíle je film zajímavý hlavně popisem psychiky hlavního aktéra. V momentu, kdy začne upadat jeho psychika, upadá bohužel i film. Následuje pomsta, hrdina chce zemřít. Rozhodne se a „vykročí“ do tmy. Boje zmutovaných potvůrek a lidí jsou nám již natolik známé z mnohých filmů, že nás snad ani nebaví. Ve chvíli, kdy chce jeden z mutantů ukousnout hlavní postavě hlavu, objeví se znenadání kdo? Další živý člověk. Samozřejmě je to žena, aby to bylo generově a vlastně i podle přírody správně. Slyšela jeho vysílání, čekala v přístavu, ale on nikde (umírala mu fenka). A nastává tu jakási variace Adama a Evy, doplněná o koho jiného než o dítě, ne tedy jejich, ale model šťastné rodinky se nabízí sám od sebe – kupodivu se ale nekoná. Zde začíná být film opět zajímavý. Doktor Robert Neville (Will Smith) si už odvykl na společnost, natož společnost lidí, či alespoň těch lidí, kteří by s ním komunikovali a nechtěli ho sežrat. Také se podle toho chová. Nevěří, že je ještě někdo jiný naživu. Žena s dítětem ale chtějí najít jakousi kolonii těch, kdo přežili. Ve chvíli, kdy se rozhodnout odjet, už to nejde. Mutanti je našli. Největším propadákem je konec filmu, i když nemůžu říct, že by to byl klasický americký happy-end, přesto to happy-end je. Ve chvíli, kdy je Robert Neville (s ženou i dítětem) zavřen za ochranným sklem ve své laboratoři zjistí, že zmutovaná žena, ležící přikurtovaná na jeho lůžku, se uzdravuje. Našel protijed. Chvíli jsem čekala, že se jeden z mutantů (jakýsi vůdce smečky) zastaví při rozbíjení skla a při pohledu na uzdravující se dívku mu dojde, že se může zachránit a nechá toho. Naštěstí pro tvůrce filmu, se tak nestalo. Přesto tato myšlenka musela přijít a přišla – vědec přemlouvá mutanta, jež ho chce zabít, aby toho nechal. Ale on útočí dál. Náš hrdina, jelikož je to hrdina, se zachová pohotově- stihne zachránit ženu i dítě a dokonce i nabrat do zkumavky krev dívky, ve které je protijed a jelikož je to hrdina, tak umírá při záchraně lidstva. Poslední střih, kdy oba přeživší dorazí ke kolonii živých a předají zkumavku - naději na přežití - ukončují film velmi laciným proslovem, v němž nechybí i narážky na Boha. Film plný efektů, jehož největší výdaj jistě nebyl za kompars je rozporuplný. Určitě si najde své přívržence, ale i diváky, kterým přijde buď nesmyslný nebo nedůležitý. Některé nedomyšlené věci, stejně jako absence odpovědí na otázky – Proč mají zombie vůdce? či Proč nevzal krev hned sobě, když je proti tomu viru sám imunní? či jednodušší Kde se vzali v New Yorku lvi a proč se nenakazili? – filmu škodí. Přesto už kvůli této rozporuplnosti názorů doporučuji film vidět a udělat si názor vlastní.




Jana Roušarová

Žádné komentáře: