pondělí 12. května 2008

Ucelený obraz díla Jindřicha Štreita ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích

Jindřich Štreit patří k našim nejvýznamnějším soudobým fotografům a přesto až dodnes neproběhla výstava, který by ukazovala jeho celoživotní dílo. Fotografie z let 1965 – 2005 byly do začátku května tohoto roku k vidění ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích. Celoživotní retrospektiva ku příležitosti autorova jubilea nabízí 190 fotografií ve výběru Tomáše Pospěcha. Jinřich Štreit (nar. 1946) se významně zapsal do dějin české fotografie v osmdesátých letech dvacátého století ojedinělým souborem fotografií o vesnicích Bruntálska. Poté byl perzekuován za svou dokumentární tvorbu, nejen za snímky, ale také za negativy. V jeho díle najdeme osobitou výpověď o lidském údělu. Na mnohých dílech ukazuje socialistickou vesnici z doby normalizace. Ukazuje bývalé Sudety a promíchanost obyvatelstva a veškerých vrstev. Avšak stále nejsilnějším tématem jeho tvorby zůstávají mezilidské vtahy, intimita a každodennost života. Snaží se i přej drsnou slupku objevit krásu člověka, vše je procítěno potřebou existence.

Po roce 1991 byl pozván do Francie a od té doby se hrnula jedna nabídka za druhou. V následujících letech objevuje svá témata v Německu, Rakousku, Maďarsku, ale pravidelně se vrací do Bruntálska a Olomoucka. V komorním projektu Farma (Rakousko 1992 - 1993) nejvíce potkává své Bruntálsko. Odtud přichází s tématy soužití lidí s přírodou. Objevuje se tragické uvědomění neodvratně odcházejícího světa staletých lidských hodnot, loučení se s tragickými principy světa. Nejvíce mě oslovily jeho postkomunistické fotografie „postkomunistická kocovina“, kde hlavními atributy je alkoholismus, drogy, chudoba, (velmi často k jejímu vyjádření využívá dětí), těžká manuální práce, témata starých lidí. Jindřich Štreit je velmi oblíben a nepohrdne výstavami v malých galeriích, ani prostor pro drogově závislé, kde dokáže svými fotkami vlévat opět naději do lidí. Jeho optimismus a radost ze života jsou v přesné opozici s jeho díly. Štreitova celoživotní tvorba je systematickou prací na jednom velkém souboru.

Kateřina Krejčová

Žádné komentáře: