Petr Ginz

Životní osud tohoto chlapce nemusí být dnešnímu člověku až na výjimky příliš znám. S jeho jménem se můžeme setkat v literatuře faktu, zaměřené především na dětské oběti holocaustu, nebo v samotném komplexu pevnosti a bývalém koncentračním táboře Terezín.

Petr Ginz se narodil 1. února roku 1928 do smíšeného manželství. Jeho matka pocházela z Německa, odcestovala však do Prahy, kde se provdala za Otu Ginze, muže české národnosti a židovského vyznání.

Základní školu navštěvoval malý Ginz v Praze, a již v dětství byl velmi nadaným žákem, kreslířem, zeměpiscem a dokonce “ spisovatelem .“ Fascinován byl zejména sci – fi romány a fantaskním světem Julese Verna. Již jako čtrnáctiletý se pokoušel o psaní drobných povídek a románů, které doplňoval vlastními ilustracemi.

Budoucnost tohoto mladého chlapce se zdála již zpočátku velmi nadějnou, avšak pouze do chvíle, kdy byl 24. října roku 1942 zařazen do transportu, který jej spolu s dalšími osobami, které dovršily věku 14 let, dovezl do koncentračního tábora v Terezíně. Zde byl s ostatními chlapci umístěn na blok L 417, na jehož místě se nacházela bývalá terezínská škola. Je až překvapivé, jakou silou a nadějí mladý Ginz oplýval, neboť krátce po svém příjezdu začal s mnohými dalšími osobami ghetta vydávat časopis s názvem Vedem, v němž mohl i nadále uplatnit svůj spisovatelský a ilustrátorský talent.

V terezínském ghettu strávil bez mála 2 roky, přičemž roku 1944 do tábora přijíždí i Ginzova o dva roky mladší sestra Eva, které svěřuje svůj osobní deník, neboť byl povolán k dalšímu transportu. Ten jej tentokrát přiváží až do polské Osvětimy - Auschwitzu, kde v roce 1944 umírá v plynové komoře.

Jako šestnáctiletý mladík za sebou zanechal velkou část terezínského časopisu z let 1942 – 1944, soubor některých svých kreseb i deník, který se po válce opět dostává do rukou jeho sestry Evy, která se v Terezíně dočkala osvobození. Ta jej s novým jménem Chava Pressburger roku 2007 vydává pod názvem Deník mého bratra.

16. ledna roku 2003 vzlétla do kosmu vesmírná loď Columbia s prvním izraelským astronautem Ilanem Ramonem na palubě. Ten s sebou do vesmíru vzal i originál nejznámější Ginzovy kresby Pohled z měsíce na planetu Zemi, který malý Ginz před více než 60 lety nakreslil v terezínském ghettu. Nutno dodat, že kresba jen dokládá nesmírnou velikost chlapcovy fantazie. ( Jen pro pořádek, prvním člověkem v kosmu byl sovětský kosmonaut Jurij Gagarin a to 12. dubna 1961, kdežto Ginzova kresba vznikla ve 40. letech minulého století ). Stejně jako samotného Petra Ginze stihla však i raketoplán katastrofa. Na zpáteční cestě k Zemi vesmírná loď Columbia explodovala a rozpadla se. Zahynulo všech sedm astronautů a stejně tak byla zničena i sama kresba. Vše se odehrálo 1. února, v den, kdy by Petr Ginz oslavil své 75. narozeniny. ,, Mám pocit jako by Petr zemřel podruhé … “ vyjádřila se k tragédii Chava Pressburger.

Na památku nešťastného letu a životního osudu židovského chlapce byla v roce 2005 vydána poštovní známka s Ginzovým portrétem i kresbou Měsíční krajiny.

Lenka Švecová