Dopisy-Vincent van Gogh

Vincent van Gogh
významná díla:
Jedlíci brambor
Ložnice v Arbes
Noční kavárna
Červená vinice u Arles
Hvězdná noc
Kosatce
Slunečnice
Portrét dr.Gacheta
Obilné pole s vránami
autoportréty


DOPISY
Nejlepší dílo nezbylo o van Goghovi napsáno, jelikož jej napsal on sám. Dopisy nabyly určeny k obecnému čtení, pouze jeho bratru Theovi, popřípadě přátelům, jsou tedy napsány bez přikrášlování či jako oslava sebe sama. Jsou tím nejpravdivějším životopisem. Dopisy psal v rozmezí 18-ti let. Dopisů je přes 600, některé na půl strany, jiné dlouhé na mnohostran. Z dopisů můžeme vyčíst všechny změny ve Vincentově životě-jak změny emocionální, ekonomické, zdravotní či umělecké. Korespondence bratří je pro nás jednohlasná-hlas Theův chybí-dopisy byly ztraceny. Přesto se jeho názory a myšlenky dozvídáme zprostředkovaně na základě Vincentových reakcí na ně.
Dopisy byly nasány většinou holandsky, ale i anglicky(z Londýna) nebo francouzsky(ze Saint Rémy a Avers-sur-Oise). Některé fráze vyskytující se anglicky nebo francouzsky byly ponechány v původním znění. Dopisy vyšly roku 1928 v Berlíně, v Paříži roku 1937 a v Basileji roku 1941. U nás byly vydány roku 1956 v Praze, Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění v redakci výtvarného umění. Dílo má 111 reprodukcí v textu-40 černých a 6 barevných příloh.
Dílo je rozděleno chronologicky. Nejdříve jsou dopisy určené bratrovi(z let 1872-1990), poté dopisy přátelům(Bernardovi, Gauguinovi, Signacovi a Aurierovi z let 88-90), jež ale nejsou zdaleka tak obsažné. Následuje doslov-psaný Jaroslavem Pečírkou, jmenný rejstřík, poznámka a seznam obrazových příloh. Já jsem se zaměřila na dopisy s jeho bratrem Theem.

První část dopisů nalézáme se v Haagu mezi lety 1872 a 1873. Zde se setkáváme s mladým Vincentem, jež pracuje v obchodě s obrazy firmy Goupil a co.,stejně jako jeho bratr Theo.Vincent v Haagu a Theo v Bruselu. Theo ještě Vincenta finančně nepodporuje.

Druhá část Londýn,červen 1873-květen 1875
V červnu roku 1873 přesídlí Vincent do sídla téže firmy v Londýně. Vincent píše poprvé jako i v následujících dopisem o mnoha umělcích jež obdivuje, nejen malířích a kreslířích, ale i literátech. Během dopisů se dovídáme že jeho nejoblíbenějšími spisovateli byli Shakespear, Hugo, Dickens-později Zola a Balzac, z výtvarných umělců Rembrant, jehož i často cituje, Millet a Delacrois-kteří ho inspirovali-Millet námětem, Delacrois barvou. V dopisech si bratři nejen vyměňovali názory a myšlenky týkající se děl, ale také skizzy, obrazy, knihy, fotografie nebo citáty.

Úryvek: „Malíři chápu přírodu, milují ji a učí nás ji vidět.“
Třetí část paříž, květen 1875-březen 1875
Opět se Vincent stěhuje v rámci firmy do Paříže-zde obdivuje Rembranta a začíná se prvně zajímat o výtvarná ztvárnění biblických témat.

část 4.-Ramsgate a Isleworth, duben-listopad 1876
Odjel sem na popud učitele náboženství, u kterého by mohl měsíc žít-přijal
Pracuje u pana Stokese, učí jeho syny-předčítá jim z bible. Zmiňuje se, že se chce stát kazatelem, zjišťuje si co pro toto povolání potřebuje umět. Raději se po zralé úvaze-nechce se učit tolik let-stane pomocným kazatelem, aby mohl lidem pomáhat hned. Učí se na pomocného kazatele, káže. Dopisy jsou doplněny citáty z bible a kresbami kostelů.(z jeho života, nikoli z dopisů víme, že se nepohodl se svým zaměstnavatelem a odešel z firmy Goupil a co., protože mu bylo proti mysli prodávat lidem za drahé peníze špatné obrazy.)

část 5.-Dordrecht, leden-duben 1876
Pracuje jako knihkupecký příručí.Stále chce být kazatelem.

Část 6.-Amsterodam, květen 1877-květen 1878
Stává se misionářem-chce pomáhat lidem. Setkává se se smrtí-zemřel rodinný přítel-snaží se najít v tomto okamžiku krásu. Stále káže, kopíruje kresby jiných umělců.

Část 7.-Borinage, listopad 1878-září 1880
-mluví o prostých lidech, jimž chce kázat. Setkal se s hornickým povoláním. Poprvé mu Theo poskytuje finanční pomoc. Vincent se rozčiluje, že mu to vrátí. V dalších dopisech již o peníze žádá, dostává je i od otce. Kreslí havíře. Přelomový dopis-že se s Theem odcizili a rád by se s ním zase sblížil, zanechal studia teologie-rozkmotřil se kvůli tomu s otcem.

úryvek: „Umění je člověk spojený s přírodou jež odkrývá.“

Rozhodnutí- stát se umělcem.

Část 8.-Brusel, říjen 1880-duben 1881
Změnil bydliště díky nedostatku místa a světla na uměleckou práci. Ostatní mu radí, aby šel do ECOLE des beaux artes-chce raději studovat u nějakého malíře. Dělá studie kostry, studuje anatomii člověka i zvířat.

Část 9.-Etten, květen-prosinec 1881
Odjíždí tam na pár měsíců kvůli skizzám vřesovišť, jež plánuje. Navštívil v Haagu malíře Mauva, jež si ho vzal do učení. Studuje anatomii a vzpomíná na Rembrantovu Anatomii dr.Tulpa-říká: „jedinou chybo tohoto obrazu je bez chyby.“ Dělá skizzy na speciální papír ingres, přirovnává zápas s přírodou ke zkrocení zlé ženy(od Shakespeara).Dozvídáme se o jeho lásce ke K.(jeho ovdovělá sestřenice se synem),která ho odmítla-řekla mu „nikdy ne, jakživa ne.“ Poté píše polemiky o kráse.((-staví lásku oproti sebevraždě a říká, že je nemožné spáchat sebevraždu)) Nikdo jeho lásku nepodporuje, on stále věří-jede za ní-ona odejde z domu hned jak zjistí, že je ve městě. Stále ji miluje,ale uvědomuje si i jinou lásku-lásku k ženám z ulice-on nechce žít bez ženy a ony potřebují lásku. V posledním dopise mu Mauve poslal skřínku s barvami,štětci, olejem, terpentýnem atd.-van Gogh tedy po roce kreslení začíná malovat. V Ettenu už theo Vincenta plně podporuje.

Část Haag,konec prosince 1881-září 1883
Bydlí u Mauva.Dělá první akvarely((maluje první krajiny)). Pohádal se s otcem, když Vincent nechtěl jít do kostela-odešel z domu-z Ettenu do Haagu(dozvídáme se zpětně proč)..byl finančně závislý už jen na bratrovi, občas mu půjčil někdo jiný. Zařídil si ateliér. Kreslí uhlem, křídou, štětcem. Kreslí podle modelů. C.M.-malíř si u něj objednal 12 perokreseb pohledu na Haag-po tolaru za kus. Vincent od teď až do konce-i v posledním dopise nabádá Thea, aby nechal krámu a stal se malířem-krajinářem.

Úryvek: „Nejsem krajinář a budu-li dělat krajiny, bude v nich vždy něco figurálního.“
„Zvláštní účinek kresby je způsoben zvláštními záchvěvy ruky.“
„Slovo umělec v sobě skrývá význam neustále hledat,aniž kdy dokonale nalézat.“

Vytvořil SORROW-posílá ji Theovi jako důkaz vděčnosti za vše co pro něj udělal.-zde ještě nevíme, že jde o Kristýnu, prostitutku,jíž se Vincent ujal-to se dozvídáme asi až po roce, kdy se Vincent bratrovi přizná. Chce udělat také 30 studií aktů. Díky panu T.-prodejci obrazů a díky Kristýně se změnil vztah Mauva k Vincentovi-rozešli se.
Ujal se Kristýny-které říká Sien-těhotné prostitutky již s jedním dítětem-bral ji jako model, poté se o ní staral a zůstali spolu. Theo nyní živí celou rodinu.Srovnává lásku ke K. a Kristýně-je jiná.-chce se ženit-Theo mu to vymluví. Kristýna porodí chlapce jehož Vincent vychovává jako svého. Během pobytu Kristýny v porodnici se v nemocnici ocitá i Vincent-má pohlavní chorobu, jíž ho nakazila Sien-léčí se. (Dozvídáme se, že jednou se ujal i nemocného dělníka.) Na revers odchází aby mohl být u porodu. Po návratu z nemocnice začíná Vincent lavírovat. Věnuje se problematice barev a valérů, podílu bílé a černé. Zhotovil si nový rám, jež může stát i na dunách, a v ateliéru, kde bydlí se Sien si dal udělat speciální okenice aby si mohl pohrávat se světlem a stínem. Plně zabředl do malování-používá a barvy přímo z tuby. Dělá studie koně.

Úrývek: „chci dělat kresby, jež by lidi uchvátily, Sorrow je jen začátek.“
„Umění vyžaduje nepřetržitou práci, práci navzdory všemu a nepřetržité pozorování.“
„model není konečným dílem, nýbrž prostředkem, abyste svým myšlenkám dali tvar a sílu.“
„kresba musí mít uměleckou hodnotu,ale to neznamená, že se nemůže líbit obyčejným divákům.“
„Skutečnost a umění jsou pro mě totéž.“

Dělá Sorrow jako litografii. Objevuje se myšlenka tvorby skupiny malířů, jež by tvořili z lidi pro lid, ne jako výdělečná činnost.-nedopadne. Řeší otázku materiálnosti oproti morálce-přál by si mít peníze, aby mohl vyniknout. Hovoří o triumfu prostřednosti, šosáctví, že na místě umělců jsou dnes šosáci a nikdo si toho ani nevšimne. Theo má také nějakou pacientku, jíž se ujal. Má problémy s očima a se Sien-stěžuje si na ní- na její matku-láká Sien k předchozímu životu-odcizují se-strádají-Sien přišla o mléko,on nemocný-lituje že začal malovat-potyčka s podomním obchodníkem(nezaplatil nádobí)+daně-chce na venkov-do Drenthe-ona chce zůstat-rozejdou se.

Úryvek: „nikdy nepoznala dobro-jak tedy může být sama dobrá?“
„V životě malíře je období kdy dělá nicotnosti-doufám, že už ho mám za s sebou-i na to co teď dělám přejde paprsek z budoucích děl.“

Sien s hledá práci-chce ji podporovat-ona přijme práci v bordelu-pak jí to dojde a odmítne to,ale už je pozdě-lpěl na ní-chce, aby se vdala-Vincent odjíždí do Drenthe.

Část Drenthe, září-listopad 1883
Vrací se myšlenkách k Sien-lituje, že ji nenapravil-že spolu nezůstali-oba žijí v bídě-ona pracuje a živí děti sama. Přemýšlí o nástupu do koloniální armády v Indii, a Theo o cestě do Ameriky-oba plány se neuskuteční. Theo má finanční potíže.
Vincent říká že „konečně našel svůj kraj.“

Část Nuenen, prosinec 1883-listopad 1885
Matka nemocná- na vozíku, nehovoří se o typu nemoci, ale nebude se schopna ke konci pohybovat.Zařídí si vlastní ateliér, aby nemusel žít u rodičů. Zajímá se malířskou teorii, o techniky. Rozdílnost názorů s Theem.

Úryvek: „říkám o sobě, že jsem malířem sedláků.“

Udělal jedlíky brambor-chce aby byl obraz zavěšen ve zlatém rámu na zdi s tapetou v hlubokém tónu zralého obilí. Bez tohoto ohraničení na ten obraz prý nelze ani dívat. Postava sedláka je pro něj jádrem moderního umění.

Úryvek: „Jednoduchý moderní akt stojí velmi vysoko,ale dělníci nechodí nazí.“
„nemám techniku“
„co je krásné, je i pravdivé“
„Správně vyváženou barev.skvrnou chci vyjádřit tvar“

Chtěl by se naučit pastel.

Úryvek: „malíři jde o něco jiného než jen napodobit přírodu-jako v zrcadle-jde mu o tvoření“

Aféra-maloval služku-otěhotněla-nemohl za to.Vyvolalo tonepřátelství pastora a nedostatek modelů. Odjíždí do Antverp.



Část Antverpy, konec listopadu 1885-konec února 1886
Nemá ateliér, srovnává portrét s fotografií-mrtvá-potrétu vdechuje malíř život. Chce odejít do nějakého ateliéru-Paříž. Před odjezdem s nímž Theo nesouhlasí, chodí kreslit podle sádrových odlitků a akty do akademie.

Část Arles, 20.února 1888-8.května 1889
Smělá cesta na jih-obdivuje japonské um.-připadá si tam jako v Japonsku-píše si s Lautrecem a Gauguinem-spojuje se s impresionisty-chtějí společnou výstavu. Prvně se zmiňuje o neuróze-o paralýze. Chce spát v ateliéru-levnější-zařídí ho jako dům umělců-aby tam mohl vždy nějaký malíř přespat. Přijíždí Gauguin(finanční problémy),vznikají slunečnice+ portrét Van Gogha od Gauguina+ložnice(pokoj v Arbes)+postel-pomalovaná-ženský akt-dítě v kolébce,.. řeší otázku alkoholismu u umělců. Vytvoří noční kavárnu-cit.: „ve své noční kavárně jsem se snažil vyjádřit myšlenku, že kavárna je místem, kde se člověk může zničit, zbláznit, spáchat zločin“ Gauguin u něj bydlí-neshody. Poté další dopis z nemocnice-Gauguin odjel-ptá se-vyděsil jsem ho? Pomáhá mu policejní velitel-(víme z historie-že se pokusil Gauguina zabít, uřízl si ucho a dal ho prostituce a bordelu,..)-o uchu se dozvídáme pouze v poznámce že mu bude vytvořeno lepenkové ucho,nechce aby ho Theo osvobozoval.

Úryvek: „prozatím chci jen zůstat v ústavu, pro svůj vlastní klid, tak pro klid druhých.
„člověk je svou vlastní karikaturou“
„plátno, které pomaluji mí větší cenu než kus čistého plátna-větší ambice nemám“ „začal jsem podpisovat plátna,ale brzy jsem toho nechal-přišlo mi to hloupé“
„žádné krátké tahy štětce, jen barevné ale harmonizované barevné plochy“

Theo se oženil s Joi.
Vincent byl zamknut do ústavu na základě petice sepsané občany města-že je nebezpečný-chce v ústavu zůstat-uvědomuje si své šílenství, má halucinace(měl typ epilepsie ), znovu maluje slunečnice. Chce do ústavu nebo do cizinecké legie-do ústavu v Saint rémy.

Úryvek: „špatně jsem se v životě uchytil a jsem a vlastně jsem celý život byl vyšinutý“
„jako malíř nikdy nebudu veličinou, to jasně cítím“

Část Saint-Rémy, 8.května 1889-18.května 1890
Neděsí se šílenství-má šílené lidi okolo sebe.Nepřipadá mu to horší, než kdyby(jeho slovy) chcípnul na něco jiného. Dozvíme se, že s epilepsií souvisely i jeho problémy s očima a ušima. Theo s Jo čekají dítě. Dělá žence-symbol smrti-kosí obilí jako jsou koseni lidé. Z nedostatku námětů tvoří své autoportréty, kopie z kopií svých i cizích děl a květiny-přírodu. První obraz prodal-červené vinice u Arles + oslavný článek v novinách na jeho díla. Je skromný-neuznává chválu. Vincent chce přijet-za Theem-předtím za doktorem Gachetem.

Část Avers, 21.května-29.července 1890
Seznámí se s doktorem Gachetem -rozumí si-má rád umění. Vincent ho portrétuje. Dítě Thea a Joi je nemocné-chce aby za ním přijeli. Theo chce,aby se Vincent oženil-Vincent v to už nevěří. Cítí se na obtíž-že musí tvořit a tvořit, aby splatil Theovi všechny dluhy.

Úryvek: „nemůžu za to, že mé obrazy nikdo nekupuje, ale jednou lidé poznají, že mají větší cenu než barvy a můj ubohý život, kt.jsem do nich vložil.“

Poslední dopis z 27.července 1890.-toho dne se Vincent postřelit-časně z rána 29.července Vincent zemřel v náručí svého bratra. Theo van Gogh přežil Vincenta jen o pár měsíců. 21.ledna 1891 zemřel v Utrechtu v nemocnici, kdy u něj také vypukla psychická porucha.
Byl pohřben vedle Vincenta na hřbitově v Avers-sur-Oise.
Končím větou z posledního dopisu: „Nu ano, za nás mohou mluvit jen naše obrazy.“




Vypracovala: Jana Roušarová