Ladislav Sutnar

Ladislav Sutnar je jedna z nejvýznamnějších osobností světového designu a vůdčím průkopníkem moderní architektury a designu Československa třicátých let. Často bývá nazýván apoštolem infověku, prorokem informační doby, geniem disegnu. Zanechal po sobě obrovské dílo, které, stejně jako rozsah jeho schopností a aktivit, budí dodnes úctu a respekt.
Za svůj život se Ladislav Sutnar setkal a spolupracoval s celou řadou zajímavých osobností, jako např. s W. Gropiem. Principy Bauhausu a nové věcnosti mu byly blízké a věnoval se jejich rozvoji a propagaci. Měly vliv nejen na československý meziválečný design, ale i na Sutnara, který ještě za života v Československu ( od druhé poloviny dvacátých let ) nejčastěji navštěvoval Německo. Znal se i s Hannesem Meyerem, druhým ředitelem Bauhausu, ten naopak často zajížděl na návštěvu do Prahy.
Válka donutila většinu profesorů této významné desavské školy k emigraci do Ameriky. Sutnar byl s mnohými v kontaktu a spolupracoval s nimi. Vzájemně se podporovali a sledovali své práce a výsledky. Patřili k nim např. László Moholy-Nagy, Gyorgy Képes, Herbert Bayer, Joseph Albers, Marcel Breuer a další.
Také Jan Tschichold, německý typograf, patří mezi osobnosti, které měly na Sutnara významný vliv. Svým způsobem působil jako Sutnarův vzor, byl charismatickým propagátorem nových médií a vizuální komunikace. I on byl ovlivněn Bauhausem a novou věcností. Se Sutnarem a s učiteli Bauhausu se shodovali v názorech na způsob života ve velkoměstech, uvědomovali si jeho nejdůležitější aspekty, které je třeba řešit a k nimž je třeba přistupovat s nejvyšší zodpovědností: ekonomie životní energie, hospodárnost využití času, rozmanitost životních funkcí, dynamika životního tempa. S pomocí Jana Tschicholda se z Ladislava Sutnara stal špičkový grafický designér evropské avantgardy třicátých let a Sutnar v téže době prostředkoval jeho styk s československým děním.
V Americe se také setkal a spolupracoval s Ludwigem Miesem van der Rohe, s Buckminsterem Fullerem a mnoha dalšími. Vyučoval nějaký čas na prestižních uměleckých školách jako např. Pratt Institute v New Yorku, přednášel na mnoha designérských konferencích, např. na konferenci Typo Designer’s Club v New Yorku pronesl řeč na téma What is New in American Typography 18. dubna 1959. Vybudoval vlastní kvalitní studio - Sutnar Office, podařilo se mu realizovat reklamy publikované v časopisech jako je Vogue (např. aranžmá látek pro reklamu firmy Forstman, Vouge 1945, toto aranžmá s drapérií bylo ve své době známé pod názvem „Sutnarův uzel“). Za své působení v Americe si dokázal vybudovat respektované a prestižní postavení mezi designéry a získal bezpočet uznávaných cen.
Ale grafický a informační design zdaleka nevyčerpávají jeho schopnosti, tento muž dokázal projektovat a realizovat řadu instalací a nejrůznějších výstav, a to jak v Československu, tak i ve Státech. Navrhoval loutky, hračky a stavebnice (známá stavebnice Build the Town ) , komponoval scény pro divadelní představení i pro dělnické olympiády, navrhoval přebaly knih a plakáty, katalogy, obálky časopisů, interiéry bytů, navrhoval dokonce domy a pavilony, užité předměty jako proslulé porcelánové a skleněné soupravy na čaje a kávu, příbory ( toto především pro Krásnou jizbu ) apod.
V souvislosti s tvorbou užitných předmětů bychom neměli zapomínat na jeho spolupráci s významným českým fotografem Josefem Sudkem, díky jehož perfektně odvedené fotografické práci dodnes můžeme obdivovat krásu těchto předmětů. Výjimečnost tohoto fotografa dává vyniknout výjimečnosti Sutnarových předmětů. Nejen, že na jeho reklamních fotografiích vyniknou všechny důležité prvky propagovaných věcí, divák se navíc může těšit z kompozičně velice čistých a elegantních snímků.
Sutnar vydal v Americe své nejzásadnější publikace jako Visual Design in Action, uspořádal vlastní výstavu na toto téma. K tomu všemu se ještě stal průkopníkem ekologie designu a předvídal internet. Nesmíme opomenout ani na jeho malířskou tvorbu. Nejčastěji používal akryl na masonitu, kdy maloval válečkem podle šablony. Tvořil tak barevně výrazná a stylově čistá díla, většinou o rozměrech 2000 x 1000 mm. Jeho námětem byly nejčastěji ženy, například uspořádal výstavu na téma Emancipace ženy. Tato tvorba se týká jeho života v USA.
28. října 2001 bylo Ladislavu Sutnarovi uděleno in memoriam prezidentem Václavem Havlem české státní vyznamenání za zásluhy v oblasti kultury.
Ladislav Sutnar se s neuvěřitelným pracovním nasazením pouštěl do svého nejvelkolepějšího projektu: alespoň z části učinit tento svět lepším. Zanechal po sobě odkaz, z něhož získávají inspiraci nové generace designérů.

Seznam použité literatury:
1) Monografie u příležitosti retrospektivní výstavy Ladislava Sutnar v Jízdárně Pražského
hradu 20.června – 26. října 2003: ladislav sutnar – praha – new york – design in action ,
vydalo Uměleckoprůmyslové museum v Praze a nakladatelství Argo, Praha 2003.
2) Lynton, N.: Umění 19. a 20. století, ARTIA: 1981.
3) Drosteová, M.: Bauhaus, TASCHEN: 2007.