pátek 14. března 2008

ÉMILE ZOLA Tereza Raquinová (1867)

Toto dnes již klasické naturalistické dílo je autorovou prvotinou. Zola se nadobro rozchází s romantismem, své hrdiny staví do nejtěžších životních situací, člověka vidí jako bytost řídící se pudy, jeho vrozené vlastnosti a prostředí, ve kterém žije, mají mnohem větší vliv než jeho vůle. Pesimismus hlavních postav koresponduje s bídou či nemocemi, kterými jsou zmítáni, často jsou závislí na alkoholu, sobečtí a krutí.

Román Tereza Raquinová nám představuje hlavní hrdinku jako děvče plné života, vyrůstající bez rodičů se svou tetou a věčně nemocným bratrancem Kamilem na venkově v jižní Francii. Tetička ale její energii a vitalitu nevidí a chová se k Tereze stejně jako ke svému synovi. Jejím největším přáním je, aby se její dvě děti jednou vzali. To se splní a pod Kamilovým nátlakem se stěhují do Paříže. Zde si pronajmou domek a otevřou niťařský obchod. Kamil nastoupí do práce, najde si nové přátele, mezi kterými je i Laurent, dávný kamarád z dětství. Je přijat jak paní Raquinovou, tak Terezou, s níž naváže milenecký vztah. Tereza je v manželství nešťastná, neduživý Kamil jí přijde odporný, jako chodící mrtvola. U Laurenta nachází lásku, pochopení, vášeň, která jí byla celý život zakazována. Oba milenci si uvědomují zeď, která mezi nimi stojí, je jí Kamil. Najdou východisko v Kamilově vraždě a bez výčitek svědomí utopí svou oběť v Seině. Po tomto činu už jim nic nestojí v cestě, vezmou se tedy i na přání paní Raquinové. Tereza a Laurent však zjišťují, že jejich zločin uhasil touhu, veškeré emoce, nenávidí se. Kamil nezmizel, stále s nimi žije, nyní už jako mrtvý, utopenec. Román vrcholí sebevraždou manželů a tím vysvobozením z trápení a strachu.

Dílo je psané v er-formě, dialogy stojí stranou a do popředí se dostává detailní popis pocitů Terezy a Laurenta. Ve své době nebyl román kritiky přijat, Zola je v předmluvě ke druhému vydání obviňuje z totálního nepochopení. Autorův cíl byl především vědecký, chtěl rozpitvat temperamenty hrdinů jako živočichů, ukázat hnus, kterého je člověk schopen pro ukojení svých tužeb. Romány detailně popisují nicotu člověka, bahno, ve kterém se může ocitnout každý z nás.

I po 140 letech patří Zola mezi velikány světové prózy. Vytvořil dvacetisvazkový cyklus Rougonů- Macquartů, „přírodopisnou a sociologickou studii jedné rodiny za druhého císařství“. Mezi nejznámější romány z tohoto cyklu patří Zabiják, Nana, Germinal.


Eva Suchelová

Žádné komentáře: