Studie o dějinách a umění aneb Dějiny anglické literatury

Studie o dějinách a umění aneb Dějiny anglické literatury
Hyppolite Taine

Taine se narodil 21.4.1828 v Vouziers a zemřel 5.3.1893 v Ardenách. Je považován za významného francouzského filozofa, historika a literárního kritika. Netajil se ani svým pozitivstickým přístupem a liberálností. Zabýval se hlavně studiem člověka a kritikou společnosti. Stal se vzorem ještě významnějších spisovatelů, jakými jsou například Zola a Maupassant...
Podařilo se mu vystihnout a zdůraznit vliv dědičnosti, prostředí a rasy na vývoj jedince. Pronesl zajímavou tezi, že civilizace je v každé době určitým výsledkem vzájemného působení již zmíněných prvků; rasy, prostředí a okamžiku. Taine se z velké části věnoval i oblasti umění. Došel k názoru, že umění by mělo napodobovat přírodu.
Ve studii „Dějiny anglické literatury“ se zabývá literárním dílem obecně. Podle něho se právě literární dílo začalo chápat jako kopie okolních mravů a jako znak duševního stavu. V dnešní době by však toto tvrzení neobstálo, ale každý musí souhlasit s tím, že podle určitých podložených literárních památek můžeme zjistit, jak lidé dříve mysleli a nejen to... Dokumenty a veškeré psané pozůstalosti by se měly zkoumat podrobněji za cílem poznání člověka, protože z Tainovy studie vyplývá velice zajímavá poznámka; jedinou cestou k poznání člověka ve vší všeobecnosti i konkrétnosti je zpřítomnění si minulosti. Samozřejmě je důležitá kvalita poznání, jelikož falešné nebo žádné poznání nemá smysl. Podle Hyppolita Taineho je dobré alespoň zkomolené poznání. Dnes je v tomto smyslu faleš, zkomolení a lži, dalo by se říci, na denním pořádku. Důležitým faktorem je také to, že člověk si musí uvědomit, zda-li nazírá na projev vnějšího nebo vnitřního člověka. Taine rozlišil člověka vnějšího a vnitřního tím způsobem, že vnější člověk projevuje toho vnitřního. Dnes si člověk ale nemůže být jist, jestli se zrovna setkal s přetvářkou nebo upřímným vnitřním projevem druhého. Avšak Tainem zmíněný fakt, že pozorováním lidských vnějších projevů poznáme duši pozorovaného, je již neoddiskutovatelný.
Toto téma autor rozvádí do hlubší roviny, což je velmi motivující. Ve studii se dostává až k okamžiku, kdy poznáme pravého člověka a co například znamená myšlenka mravní dokonalosti. Do tématu zahrnuje i politické okolnosti, duchovní otázky velmi dobře oddělil od těch fyzických. Hyppolite Taine nakonec v textu rozebral téma dějin – umění - literatury atd., skrze člověka a myšlenkové procesy do velké šíře. Toto dílo stojí za pozorné přečtení...

Seznam dalších děl H. Taineho: Filozofie umění (1897)
Francie před revolucí (1906)
Jeffrey Chaucer (1902)
O ideálu umění (1913)
O podstatě díla uměleckého(1873)